Pandemie COVID-19 akcelerovala globální experiment s prací z domova (home office), který ze dne na den změnil pracovní návyky milionů zaměstnanců po celém světě. Ačkoliv se zpočátku jednalo o nutnost, flexibilita se rychle stala ceněným benefitem. Dnes, s odezněním pandemické krize, probíhá ve velkých korporacích a na trhu práce obecně intenzivní debata o tom, jaká bude budoucnost práce. Mnoho firem, zejména ty největší, nyní aktivně vyzývají, nebo dokonce vyžadují, návrat zaměstnanců do kanceláří, což vyvolává značné napětí.
Hybridní Model Jako Přechodné Řešení
Drtivá většina společností v post-pandemickém období nepřistoupila k úplnému zrušení home office, ale zvolila hybridní model práce. Tento model, který kombinuje dny strávené v kanceláři a dny práce na dálku, se stal novým standardem.
Průzkumy, jako například ty od CBRE, ukazují, že:
- Využití kanceláří roste: Míra fyzické obsazenosti kancelářských prostor meziročně stoupá. Například v Praze obsazenost kanceláří prolomila hranici 60 %, ačkoliv před pandemií se pohybovala okolo 70 %. Nejvytíženějším dnem bývá zpravidla středa.
- Velké korporace vedou v návratu: Firmy s 5000 a více zaměstnanci dosahují největšího úspěchu v naplňování návratových strategií. Často je to dáno i tím, že formalizovaly požadavky na fyzickou přítomnost.
Hybridní práce sice nabízí kompromis, ale dlouhodobě představuje výzvu ve sladění očekávání zaměstnavatelů a zaměstnanců, a zároveň klade nároky na efektivní řízení a firemní kulturu.
Argumenty Korporací Pro Návrat
Velké korporace obvykle opírají svou snahu o návrat zaměstnanců do kanceláří o několik klíčových argumentů:
Inovace a Neformální Interakce
Manažeři často zdůrazňují, že inovace a spontánní kreativita vznikají nejlépe při neformálních setkáních a náhodných interakcích. Když se lidé fyzicky nepotkávají, dochází k úbytku tzv. out-of-the-box myšlení a k oslabení přirozeného sdílení informací mezi odděleními.
Posílení Firemní Kultury a Onboarding
Udržování a budování silné firemní kultury je v čistě vzdáleném prostředí náročné. Kancelář je klíčová pro:
- Socializaci a sounáležitost: Přímý kontakt posiluje týmovou dynamiku a loajalitu.
- Onboarding nových zaměstnanců: Zaškolování, předávání nepsaných pravidel a začlenění nováčků do kolektivu probíhá mnohem efektivněji osobně.
Produktivita a Měření Výkonu
Ačkoliv se v této oblasti názory liší (některé průzkumy v zahraničí neukázaly pokles produktivity, jiné, zejména lokální, ano), řada firem zastává názor, že:
- Je obtížné měřit produktivitu na dálku: Manažeři se obávají ztráty kontroly a poklesu pracovní disciplíny.
- Návrat do kanceláře = lepší efektivita: Část vedení věří, že lidé jsou doma méně soustředění a snáze ztrácejí pracovní návyky.
Optimalizace Nákladů a Nemovitostí
Některé kroky korporací k návratu do kanceláří mají i pragmatický rozměr. Udržování nákladných kancelářských prostor vyžaduje jejich smysluplné využití. Firmy, které v období po pandemii optimalizovaly své kanceláře (např. zavedly hot desking nebo investovaly do modernizace prostor pro spolupráci), chtějí, aby se tyto investice vrátily a aby prostory neležely ladem.
Odpor Zaměstnanců a Rizika „Návratu Na Sílu“
Na druhé straně stojí zaměstnanci, pro které se flexibilita stala klíčovou součástí rovnováhy mezi pracovním a osobním životem (work-life balance).
Flexibilita Jako Klíčový Benefit
Možnost pracovat z domova umožňuje lidem ušetřit čas a peníze za dojíždění, lépe plánovat svůj den a mít větší pocit autonomie. Pro mnoho zaměstnanců, zejména v oborech, kde je práce dobře vykonatelná na dálku (IT, finance, administrativa), je nedostatečná flexibilita silnou motivací ke změně zaměstnání. Analytici trhu práce upozorňují, že nucený návrat na sílu představuje pro korporace riziko ztráty talentů.
Efektivita Vzdálené Práce
Mnoho lidí argumentuje, že pro soustředěnou individuální práci, jako je programování, psaní analýz nebo složité kalkulace, je domácí prostředí často klidnější a produktivnější než rušná kancelář. Kancelář je pro ně užitečná pro porady a týmová setkání, ale nikoliv pro každodenní hlubokou práci.
Příklad Amazonu a Strategická Optimalizace
Debata nabrala na intenzitě po oznámeních velkých technologických gigantů (např. Amazon, Google, Apple), které začaly vyžadovat striktnější docházku (např. 3 dny v týdnu). V některých případech, jak upozorňují odborníci, může být striktní návratová politika vnímána jako strategický nástroj k optimalizaci počtu zaměstnanců. Některé korporace údajně počítají s tím, že část lidí, kteří flexibilitu potřebují, raději podá výpověď, čímž dojde k přirozenému (a méně nákladnému než propouštění) snížení stavů.
Cesta Kupředu: Kvalitní Kancelář a Smysluplný Návrat
Zdá se, že budoucnost neleží ani v úplném home office, ani v plném návratu ke stavu před rokem 2020. Experti se shodují, že klíčem k úspěšnému hybridnímu modelu je změna účelu kanceláře.
Kancelář Jako Centrum Spolupráce
Pokud mají firmy přilákat lidi zpět, kanceláře musejí přestat být místem „jen na odsezení času“ a stát se:
- Centrem spolupráce a socializace: Místem pro týmové porady, workshopy, brainstormingy a neformální setkávání.
- Místem pro budování komunity: Prostor, který nabízí lepší zázemí, klid na práci (když je potřeba) a vybavení, které doma není k dispozici (např. moderní zasedací místnosti).
Pozitivní Motivace Před Příkazy
Firmy, které do svých kanceláří investují a nabízejí zaměstnancům smysluplné důvody k docházce (např. společné akce, lepší jídlo, špičkové technologie), dosahují lepších výsledků v obsazenosti než ty, které spoléhají pouze na závazné příkazy a regulace docházky.
Aktuální trend v celosvětovém měřítku směřuje k tomu, že hybridní práce zůstává, avšak s rostoucím tlakem na vyšší frekvenci docházky do kanceláří, zejména u velkých korporací, které se snaží znovu nastartovat dynamiku, inovace a posílit firemní sounáležitost, které v průběhu pandemie utrpěly. Debata tak není o „zrušení“ home office, ale o nalezení rovnováhy, kde jsou dny strávené v kanceláři skutečně využity pro to, co na dálku funguje hůře: lidskou interakci a spolupráci.
