Co je plasmaterapie a proč se používá
Plasmaterapie, často označovaná zkratkou PRP z anglického platelet-rich plasma, je estetický a regenerační zákrok založený na využití vlastní krve pacienta. Z odebrané krve se v přístroji oddělí plazma s vyšší koncentrací krevních destiček, které obsahují růstové faktory podporující obnovu tkání. V praxi se metoda používá především na obličej, krk, dekolt nebo hřbety rukou, tedy místa, kde bývají první známky stárnutí nejviditelnější.
Dermatologové a lékaři estetické medicíny ji nabízejí zejména lidem, kteří hledají šetrnější cestu ke zlepšení kvality pleti. Cílem není okamžitá změna objemu, jako je tomu u výplní, ale podpora přirozené regenerace. V některých pracovištích se plasmaterapie využívá i po laserových zákrocích, při hojení jizev nebo u vlasové pokožky, kde může pomoci při řídnutí vlasů.
Metoda má jednu zásadní výhodu: protože se používá vlastní krev pacienta, nehrozí alergická reakce na cizí látku. I proto ji řada klinik prezentuje jako biologicky šetrnou proceduru. Zároveň ale nejde o zázrak na počkání. Účinek se objevuje postupně a výsledek závisí na věku, stavu pleti, životním stylu i na tom, zda člověk podstoupí jednu, nebo více aplikací.
Jak probíhá odběr krve a příprava plazmy
Celý zákrok začíná běžným odběrem krve, podobným tomu, který lidé znají z laboratoře. Obvykle se odebírá několik desítek mililitrů, nejčastěji 10 až 30 ml, podle rozsahu ošetření a zvyklostí konkrétního pracoviště. Krev se následně vloží do centrifugy, kde se několik minut odstřeďuje při vysokých otáčkách.
Po odstředění se krev rozdělí na jednotlivé vrstvy. Lékař pak odebere tu část, která je bohatá na krevní destičky a růstové faktory. Výsledná plazma se někdy aplikuje v čisté podobě, jindy se dále upravuje podle použité metody. V ordinacích se lze setkat s injekční aplikací do kůže, s mikrojehličkováním nebo s kombinací obou přístupů.
Samotná příprava trvá zpravidla 15 až 30 minut. Pacient přitom sedí nebo leží a na místě odběru i aplikace je obvykle cítit jen mírný tlak či štípnutí. Pokud je pleť citlivější, může lékař před výkonem použít znecitlivující krém, který se nechává působit přibližně 20 až 30 minut. U většiny lidí je zákrok ambulantní a po jeho skončení mohou odejít domů.
Samotné ošetření: injekce, mikrojehličky a co člověk cítí
Nejběžnější varianta plasmaterapie Praha spočívá v jemných vpichech do pleti tenkou jehlou. Lékař aplikuje plazmu do předem vyznačených míst, často v několika rovnoběžných liniích nebo drobných bodech. Další možností je tzv. mezoterapie nebo mikrojehličkování, kdy se plazma dostává do kůže přes drobné vpichy vytvořené speciálním přístrojem.
Během aplikace pacient obvykle pociťuje lehké pálení, tlak nebo drobné štípání. Na obličeji bývá nejcitlivější oblast kolem rtů, nosu a očí. Celý výkon trvá podle rozsahu zákroku zhruba 20 až 40 minut. Pokud se ošetřuje větší plocha nebo se kombinuje s další metodou, může být čas delší.
Po aplikaci bývá pleť zarudlá a lehce oteklá, což je normální reakce na vpichy. U některých lidí se objeví drobné modřinky, zejména pokud mají křehčí cévy nebo užívají léky ovlivňující srážlivost krve. Zarudnutí většinou odezní během 24 až 48 hodin, zatímco drobné stopy po vpichu mohou přetrvávat několik dní.
- Typický průběh: konzultace, odběr krve, odstředění, aplikace plazmy
- Doba výkonu: přibližně 30 až 60 minut včetně přípravy
- Rekonvalescence: většinou bez nutnosti pracovní neschopnosti
- Nejčastější reakce: zarudnutí, otok, citlivost, drobné modřiny
Pro koho je plasmaterapie vhodná a kdy se nedoporučuje
Plasmaterapie se nejčastěji doporučuje lidem, kteří chtějí zlepšit kvalitu pleti bez výrazného zásahu do vzhledu. Hodí se při jemných vráskách, ztrátě pružnosti, unavené pleti, rozšířených pórech nebo poškození kůže sluncem. Často ji vyhledávají ženy i muži ve věku kolem 30 až 50 let, kdy už bývají první známky stárnutí viditelné, ale pleť ještě dobře reaguje na stimulaci.
Metoda se používá také jako podpůrný zákrok po resurfacingu, chemickém peelingu nebo laseru, protože může podpořit hojení. Některé kliniky ji nabízejí i při léčbě akné jizev nebo jako doplněk k péči o vlasovou pokožku. V těchto případech však nejde o samostatné řešení, ale o součást širšího léčebného plánu.
Naopak vhodná není pro každého. Opatrnost je na místě u lidí s poruchou krevní srážlivosti, při užívání silných antikoagulancií, při aktivní infekci, horečce nebo zánětu v místě aplikace. Zákrok se obvykle neprovádí ani v těhotenství a při některých autoimunitních onemocněních, pokud to lékař vyhodnotí jako rizikové. Vždy je proto důležitá vstupní konzultace, kde se zhodnotí zdravotní stav i očekávání pacienta.
Jaké výsledky lze čekat a kolik ošetření je obvyklých
Výsledek plasmaterapie nebývá viditelný hned po zákroku. K prvnímu zlepšení často dochází až po několika týdnech, kdy se začne projevovat regenerační proces v kůži. Pleť může působit hydratovaněji, pružněji a sjednoceněji. U části pacientů se zlepší i jemné linky nebo drobné jizvičky.
Odborníci obvykle doporučují sérii tří ošetření s odstupem zhruba 3 až 6 týdnů. Někde se začíná jedním výkonem a podle reakce pleti se plánuje další postup. Udržovací aplikace se pak často opakují jednou až dvakrát ročně. Přesný interval závisí na typu pleti, věku i na tom, jaký efekt pacient očekává.
Je důležité počítat s tím, že plasmaterapie nevyplní hluboké vrásky ani nenahradí chirurgický lifting. Její síla spočívá spíš ve zlepšení kvality pleti než v dramatické změně rysů. Proto se hodí pro lidi, kteří chtějí přirozenější výsledek a nevyhledávají „překreslený“ vzhled.
Efekt ovlivňuje i životní styl. Kouření, nedostatek spánku, stres nebo dlouhodobé pobývání na slunci mohou účinek oslabit. Naopak správná domácí péče, ochrana před UV zářením a dostatek tekutin mohou výsledek podpořit. Lékaři také často doporučují po zákroku několik dní vynechat intenzivní sport, saunu a solárium.
Bezpečnost, cena a co řešit před výkonem
Plasmaterapie patří mezi relativně bezpečné zákroky, pokud ji provádí zkušený lékař a dodržují se hygienická pravidla. Přesto jde o invazivní výkon, při němž se narušuje kůže. Rizikem může být infekce, výraznější otok, modřiny nebo přechodné zhoršení citlivosti. Právě proto je důležité, aby byl zákrok prováděn ve zdravotnickém zařízení, nikoli v neověřeném prostředí.
Cena se v Česku liší podle města, prestiže pracoviště i rozsahu ošetření. Za jednu aplikaci obličeje si pacient obvykle připlatí několik tisíc korun, často v rozmezí zhruba 3 000 až 8 000 Kč. Kombinace s mikrojehličkováním nebo ošetření větších ploch může stát více. Vzhledem k tomu, že se často doporučuje série zákroků, může se celková částka vyšplhat na vyšší tisíce až desítky tisíc korun.
Před výkonem je vhodné se lékaře ptát na několik věcí: jaký typ přípravku a přístroje používá, kolik odběru krve plánuje, jaká je očekávaná rekonvalescence a jaké výsledky jsou realistické. Důležité je také sdělit všechny léky, doplňky stravy a případné nemoci. Jen tak lze posoudit, zda je plasmaterapie pro konkrétního člověka vhodná a jaký přínos může mít.
Pro pacienta je podstatné i to, že plasmaterapie není jednorázová zázračná procedura, ale postup, který staví na opakování a trpělivosti. Pokud je provedena správně a na správně zvoleném pacientovi, může pleti dodat svěžejší vzhled, zlepšit její strukturu a podpořit přirozenou obnovu bez použití cizorodých látek.
