Evropská komise zahájila dlouho očekávanou soutěž o výstavbu obřích center zaměřených na umělou inteligenci, známých jako AI gigafactories. Tyto technologické komplexity mají sloužit pro vývoj, trénování a provoz nejmodernějších AI modelů a zařízení. V rámci této iniciativy se plánuje vyčlenit až deset miliard eur, což odpovídá přibližně 245 miliardám korun, z veřejných zdrojů, které mají přilákat další investice v hodnotě minimálně 20 miliard eur od soukromých investorů. Celková suma investic tak může překročit 30 miliard eur, což představuje zhruba 735 miliard korun. Tímto projektem se Evropská unie snaží vyrovnat s konkurencí ve vývoji umělé inteligence ze strany Spojených států a Číny, a také snížit závislost na zahraničních poskytovatelích výpočetního výkonu.
Každá z plánovaných AI gigafactories by měla mít kapacitu pro nejméně 100 tisíc nejmodernějších AI čipů. Tyto centrály mají poskytovat výpočetní výkon evropským technologickým firmám, výzkumným institucím, průmyslovým podnikům a veřejnému sektoru. V rámci této iniciativy se očekává, že se zlepší přístup k výpočetnímu výkonu, což je pro Evropu strategicky klíčové. „Přístup k výpočetnímu výkonu v rozsahu AI gigafactories je pro Evropu strategickou nutností,“ prohlásila Henna Virkkunen, výkonná místopředsedkyně Evropské komise. Podle jejích slov by se výstavba prvních center mohla rozběhnout již v roce 2027.
Česko se v této soutěži chce prosadit s projektem Českých Radiokomunikací, který plánuje vybudování vlastní AI gigafactory na pražské Zbraslavi. Tento projekt byl českou vládou podpořen na konci června a očekává se, že celková investice dosáhne přibližně 100 miliard korun. Z toho by zhruba 70 miliard korun měly poskytnout České Radiokomunikace jako soukromý investor, zatímco český stát a Evropská unie by měly do projektu přispět po 15 miliardách korun. Radiokomunikace ponesou finanční riziko a zůstanou vlastníky a provozovateli infrastruktury, což znamená, že se na jejich podnikatelském modelu nebudou podílet externí investoři.
Česká AI gigafactory a její potenciální přínosy
Pokud by se českému projektu podařilo v soutěži uspět, stát by se zavázal využívat část výpočetní kapacity nové gigafactory. Tato kapacita by mohla být využita pro zpracování citlivých dat, digitalizaci veřejné správy, výzkum a podporu domácích technologických firem a startupů. Také by mohla sloužit jako základna pro další vývoj technologií v oblasti umělé inteligence, což by mohlo přispět k rozvoji českého technologického sektoru. Česko se tak stává atraktivním místem pro investice v oblasti AI, a to nejen díky plánované gigafactory, ale i dalším projektům, které se v současnosti rozvíjejí v různých regionech země.
V případě úspěchu by Česko mohlo posílit svou pozici na evropské i světové scéně v oblasti technologií. S růstem technologického sektoru by mohl vzrůst i zájem o české univerzity a výzkumné instituce, které by mohly spolupracovat s novými firmami a dále rozvíjet inovace. Tento projekt by tak mohl mít dalekosáhlé důsledky pro českou ekonomiku a zaměstnanost, jelikož by se mohly vytvořit nové pracovní příležitosti a podpořit místní podniky.
Očekávání a další kroky
Evropská komise vyžaduje od uchazečů o výstavbu AI gigafactories, aby předložili konkrétní plány, jak zajistit efektivní využití výpočetní kapacity a jakým způsobem budou integrovány s ostatními technologickými iniciativami v Evropské unii. První fáze soutěže by měla být zakončena v polovině příštího roku, kdy se očekává, že budou oznámeni vítězové. Očekává se, že se do soutěže přihlásí řada významných technologických firem a konsorcií, což zvýší konkurenci a tlak na inovace. Česko by mělo pokračovat v přípravě a vylepšování svého projektu, aby se co nejlépe prezentovalo v rámci evropského výběrového řízení a mohlo tak posílit svou pozici v oblasti umělé inteligence.
