Václav Větvička, uznávaný český botanik, zemřel v noci na čtvrtek ve věku 88 let v Hamzově léčebně v Luži – Košumberku. Informaci o jeho úmrtí potvrdil jeho syn Ivan a také ředitel léčebny Václav Volejník. Větvička byl známý nejen svými odbornými znalostmi, ale i svou vášní pro botaniku, kterou šířil prostřednictvím knih, přednášek a různých médií. Jeho smrt znamená ztrátu pro českou vědeckou komunitu a všechny, kteří se zajímají o přírodu a botaniku.

Větvička se po mnoho let podílel na práci v Botanickém ústavu Československé akademie věd v Průhonicích, kde byl klíčovou postavou v oblasti výzkumu rostlin. V letech 2007 až 2020 vedl zámecký park ve Štiříně, kde se zasloužil o jeho rozvoj a údržbu. V průběhu své kariéry napsal více než 30 knih, které se staly oblíbenými jak mezi odborníky, tak mezi laiky. Jeho syn Ivan uvedl, že celkový počet výtisků přesáhl 1,5 milionu, přičemž významné úspěchy zaznamenaly tituly jako ‚Stromy a keře‘, které vyšly v 35 vydáních.

Odborná a popularizační činnost Václava Větvičky

Mezi Větvičkovy nejvýznamnější publikace patří i kniha ‚Život hor‘, kterou napsal ve spolupráci s Janem Jeníkem. Tato kniha byla ve Francii vybrána jako jedna z deseti nejlepších publikací pro děti v roce 1979, což dokládá jeho schopnost oslovit široké spektrum čtenářů. Zajímavostí je, že pod pseudonymem Sergej Skorňakov vydal botanickou kuchařku ‚Zelená kuchyně‘, která se prodala v počtu 250 tisíc kusů a ukazuje, jak dokázal propojit botaniku s každodenním životem. Věnoval se také provozování odborné poradny, kde pomáhal zájemcům s různými otázkami ohledně rostlin a jejich pěstování.

V letech 1992 až 2007 byl Václav Větvička ředitelem Botanické zahrady v Praze Na Slupi, kde se mu podařilo vrátit zahradě její někdejší krásu. V rámci své činnosti rozšířil zahradu o nové odpočinkové oblasti a významně přispěl k výstavbě nových tropických a subtropických skleníků. Jeho úsilí o zachování alejí a památných stromů v krajině, stejně jako rozsáhlá výsadba nové zeleně, ukazuje jeho oddanost přírodě a ochraně životního prostředí. Větvička byl rovněž hybatelem myšlenky, aby se 20. říjen stal Dnem stromů, čímž přispěl k osvěte a vzdělávání široké veřejnosti o důležitosti stromů a přírody.

Ocenění a odkaz Václava Větvičky

V roce 2004 mu byla udělena medaile Vojtěcha Náprstka od Akademie věd za jeho přínos v oblasti botaniky. O čtrnáct let později obdržel medaili Za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana, čímž byl oceněn za svou dlouholetou práci a přínos v oblasti vědy a ochrany přírody. V roce 2019 získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, což podtrhuje jeho význam v české vědecké komunitě. Jeho dlouholetá činnost jako patron Hamzova arboreta a jeho aktivní zapojení do rozvoje tohoto místa dokazují jeho lásku k přírodě a snahu o její ochranu a vzdělávání ostatních o jejích hodnotách.

Václav Větvička zanechá za sebou velký odkaz, který bude inspirovat další generace botaniků a milovníků přírody. Jeho knihy a myšlenky budou i nadále žít a ovlivňovat způsob, jakým lidé vnímají a chápou rostliny a jejich místo v našem životě. Jeho smrt je ztrátou nejen pro jeho rodinu, ale i pro celou vědeckou a vzdělávací komunitu, která se zabývá ochranou a studiem přírody.