Porucha pozornosti s hyperaktivitou, známá pod zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), je neurovývojová porucha, která se obvykle poprvé projeví v dětství a může přetrvávat až do dospělosti. Není to jen o „zlobivém dítěti“, které nemůže sedět v klidu.
Je to komplexní stav, který ovlivňuje schopnost dítěte soustředit se, ovládat své impulzy a regulovat míru aktivity. Ačkoliv se u každého dítěte projevuje jinak, základními rysy jsou nepozornost, hyperaktivita a impulzivita.
Tři hlavní projevy ADHD
ADHD se typicky projevuje kombinací tří hlavních symptomů, které se mohou lišit v intenzitě a kombinaci.
- Nepozornost: Děti s nepozorným typem ADHD mají potíže se soustředěním na detaily, často dělají chyby z nepozornosti a mají problém s udržením pozornosti při plnění úkolů nebo her. Často se zdá, že neposlouchají, když se s nimi mluví, a mají potíže s organizací úkolů. Mnoho z nich snadno ztratí věci, které potřebují (hračky, školní pomůcky), a jsou velmi zapomnětlivé.
- Hyperaktivita: Hyperaktivita se projevuje neustálou potřebou pohybu. Dítě je neklidné, vrtí se na židli, vstává v nevhodnou chvíli a je neustále v pohybu. V některých případech, zejména u starších dětí, se hyperaktivita projevuje jako vnitřní neklid, kdy se dítě nemůže uvolnit a je v neustálém napětí.
- Impulzivita: Impulzivita znamená, že dítě jedná, aniž by přemýšlelo o důsledcích. Často vyhrkne odpověď, než se dokončí otázka, skáče ostatním do řeči nebo má problém čekat, až na něj přijde řada. Impulzivní chování může vést k problémům ve vztazích s vrstevníky i dospělými, jelikož se zdá, že dítě nerespektuje pravidla a hranice.
Diagnostika ADHD: Jak poznat, že jde o poruchu?
Neklidné a nepozorné chování je u dětí v určitém věku normální. Proto se diagnóza ADHD neopírá o ojedinělé projevy, ale o dlouhodobou přítomnost symptomů, které se projevují v různých prostředích (doma, ve škole, v kroužku). Diagnostika by měla být provedena specialistou – dětským psychologem nebo psychiatrem. Odborník posoudí intenzitu a frekvenci symptomů a vyloučí jiné příčiny, jako jsou poruchy sluchu, zraku, psychické problémy nebo jiné neurovývojové poruchy.
Přístup a podpora: Jak pomoci dítěti s ADHD?
ADHD není nemoc, kterou lze „vyléčit“, ale porucha, kterou lze úspěšně zvládat. Klíčová je komplexní podpora, která zahrnuje rodiče, učitele a odborníky.
- Struktura a rutina: Děti s ADHD potřebují pevně danou strukturu a denní rutinu. Předvídatelné prostředí jim pomáhá orientovat se v čase a snižuje pocit chaosu. Jasná pravidla a důslednost jsou nezbytné.
- Pozitivní motivace: Zaměřte se na to, co se dítěti daří, a chvalte ho. Děti s ADHD často čelí kritice, což může vést k nízkému sebevědomí. Pozitivní zpětná vazba je klíčová pro budování jejich sebedůvěry.
- Fyzická aktivita: Sport a pohyb jsou skvělým způsobem, jak pomoci dítěti vybít přebytečnou energii. Pravidelná fyzická aktivita má prokazatelně pozitivní vliv na koncentraci a snižuje hyperaktivitu.
- Terapie a léky: V některých případech může být doporučena léčba medikací (stimulanty), která pomáhá regulovat neurotransmitery v mozku a zlepšuje schopnost soustředění a kontroly impulsů. Léky by měly být vždy doplňkem behaviorální terapie, která dítěti pomůže naučit se ovládat své chování.
- Spolupráce se školou: Důležité je informovat učitele a nastavit individuální plán, který dítěti pomůže uspět ve škole. Může se jednat o kratší úkoly, možnost pohybu během vyučování nebo sedění na klidnějším místě ve třídě.
ADHD je celoživotní výzva, ale s pomocí správné podpory a přístupu mohou děti s ADHD vést plnohodnotný a úspěšný život. Mnoho slavných osobností, jako například Michael Phelps nebo Richard Branson, má ADHD a dokázalo svůj potenciál využít naplno.
Důležité je chápat ADHD jako odlišný způsob fungování mozku, ne jako chybu.
