Česká gastronomie prochází dynamickou transformací. Už dávno nejde jen o tradiční českou kuchyni; moderní restaurace i spotřebitelé se stále více zaměřují na kvalitu, transparentnost, udržitelnost a zdravější alternativy. Roky, které jsme prožili v nejistotě, urychlily určité trendy a přivedly na český talíř řadu zajímavých novinek, přičemž klíčovou roli hraje silný návrat k lokálním a sezónním surovinám.


Co se letos objeví na českých talířích? Nové kulinářské směry

Česká gastronomická scéna se otevírá globálním vlivům, ale zároveň čerpá inspiraci z vlastních kořenů a přírodních živlů. Očekávejte kombinaci primitivních technik a sofistikovaných chutí.

1. Fermentace a neotřelé techniky

Zatímco silné redukce a omáčky stále mají své místo, moderní kuchaři stále více experimentují s fermentací a konzervací, která dodává jídlům unikátní, hluboké a „drzé“ chutě, a zároveň zapadá do konceptu zero waste.

  • Fermentované zázraky: Na talířích se objevuje kimchi (nakládaná zelenina), miso pasty nebo garum(fermentovaná rybí omáčka, dříve hojně používaná i ve starověkém Římě), které nahrazují klasické postupy dochucování a dodávají pokrmům umami.
  • Oheň, kouř a dřevo: V kurzu je primitivní vaření ve špičkovém provedení. Zapomeňte na běžné grilování – jde o rafinované úpravy přímo nad plameny, uzení a pomalé pečení v popelu, které pokrmům dodává syrovou a intenzivní chuť.

2. Rostlinná kuchyně a flexitariánství 🌱

Trend plant-based stravování sílí a přesahuje rámec pouhé náhrady masa. Už nejde jen o veganské burgery, ale o autentické vegetariánské a veganské pokrmy, které jsou chutné samy o sobě, ať už maso jíte, nebo ne.

  • Alternativní proteiny: Popularita rostlinných bílkovin, jako je hrachový protein, tempeh nebo pokrmy z hub a řas, stoupá. Některé restaurace zkouší i rostlinné verze mořských plodů.
  • Mikrobylinky: Malé výhonky bylinek a zeleniny se stávají nejen ozdobou, ale plnohodnotnou, nutričně bohatou a intenzivně chuťově výraznou ingrediencí. Trendem je i pěstování mikrobylin přímo v restauracích pomocí vertikálních farmářských systémů, což zaručuje maximální čerstvost a snižuje ekologickou stopu.

3. Zdraví, požitkářství a funkční potraviny

Spotřebitelé se stále více zajímají o to, co jedí, a hledají rovnováhu mezi požitkem a zdravím.

  • Požitkářství bez výčitek: Jídlo musí chutnat skvěle, ale zároveň chceme mít dobrý pocit, že je připraveno z kvalitních surovin a ideálně s menším množstvím kalorií či tuku.
  • Personalizovaná výživa a biohacking: Roste zájem o personalizovaná jídla, která zohledňují individuální potřeby (např. bez lepku, bez alergenů) a podporují zdraví a výkonnost (tzv. biohacking v kuchyni).
  • Nízkoalkoholické a nealkoholické nápoje: Střízlivost se stává trendem – nabídka nealkoholických koktejlů, tzv. „mocktailů,“ a nízkoalkoholických piv se rozšiřuje a stává se rafinovanější.

Proč roste zájem o lokální suroviny? 🇨🇿

Zájem o lokální suroviny a potraviny v Česku výrazně roste. Zatímco v roce 2020 se o ně zajímalo 30 % obyvatel, dnes je to téměř 40 % lidí, přičemž dvě třetiny dotázaných jsou za ně ochotny si i připlatit. Tento trend je tažen několika klíčovými faktory:

1. Kvalita a čerstvost 🍎

Nejčastějším důvodem je předpoklad, že lokální suroviny jsou čerstvější a kvalitnější. Kratší přepravní trasy znamenají, že ovoce, zelenina i další produkty mohou dozrát déle a na talíř se dostanou v optimálním stavu, plné živin a lepší chuti. Zákazníci věří, že lokální farmáři kladou větší důraz na původ a šetrnější produkci bez nadměrného chemického ošetření.

2. Udržitelnost a snížení ekologické stopy 🌍

Koncept udržitelného stravování se v restauracích i domácnostech stále více prosazuje.

  • Snížení „Food Miles“: Nákupem lokálních surovin se výrazně zkracuje přepravní vzdálenost (tzv. food miles), čímž se snižuje spotřeba paliv a emise skleníkových plynů.
  • Podpora regionální ekonomiky: Češi chtějí podporovat místní zemědělce a malovýrobce, čímž přispívají k rozvoji a stabilitě svého regionu.
  • Sezónnost: Důraz na sezónní suroviny je přirozeně spojen s lokální produkcí. Využívání toho, co je zrovna v daném období na vrcholu, vede k etičtějšímu a udržitelnějšímu přístupu k jídlu.

3. Transparentnost a důvěra 🤝

Požadavky na transparentnost původu a způsobu výroby rostou. Spotřebitelé chtějí vědět, kde jejich jídlo vzniklo, kdoho vyrobil a jak se se zvířaty či půdou zacházelo. Lokální dodavatelé často umožňují přímý kontakt, čímž budují silnější pocit důvěry a osobního vztahu k jídlu.


Novinky v restauračním byznysu a udržitelné stravování

Restaurační byznys reaguje na měnící se preference hostů a technologický pokrok, přičemž udržitelnost je jedním z hlavních motorů inovací.

1. Cirkulární gastronomie a Zero Waste ♻️

Přístup „Zero Waste“ (nulový odpad) a cirkulární gastronomie už není jen marketingový trend, ale nutnost. Odpad je vnímán jako příležitost:

  • Upcycling: Využívání zbytků, které by jinak skončily v koši (např. výroba vývarů ze slupek zeleniny, pečení z pivovarského mláta).
  • Fermentace zbytků: Přeměna zbytků surovin na chutné a trvanlivé produkty (např. octy, omáčky).
  • Minimalizace plastů: Důraz na ekologické obaly, systémy zálohování a možnost zvolit si, že nechcete jednorázové příbory.

2. Technologie a digitalizace 📱

Moderní technologie mění způsob, jakým restaurace fungují a komunikují se zákazníky.

  • AI a personalizace: Umělá inteligence pomáhá s chytřejším předpovídáním objednávek a personalizací nabídkypro zákazníky.
  • QR technologie a AR Menu: Samoobslužné kiosky, pokročilé QR kódy a dokonce i rozšířená realita (AR), která hostům umožní vizualizovat si jídlo na talíři ještě před objednáním.
  • Rychlé a bezkontaktní doručení: Ultra rychlé doručení jídla a plně bezkontaktní služby se stávají standardem, podpořené rozvojem dopravních technologií.

3. Změny v konceptech a nabídce

Restaurace se musí přizpůsobit flexibilnímu stravování.

  • Snackování (Snacking): Lidé jedí kdykoliv a kdekoliv – místo tradičních tříchodových jídel je poptávka po zdravých a udržitelných „snackách“ (wrapy, sendviče, saláty).
  • Transparentní menu: Digitální menu stále častěji uvádí původ surovin, alergeny a nutriční hodnoty, což umožňuje zákazníkům filtrovat nabídku podle svých preferencí (lokální, veganské, bezlepkové).
  • Autenticita: Na vzestupu jsou i specifické zahraniční kuchyně, které se soustředí na autentické chutě a techniky(např. levantská či mexická kuchyně), které obohacují tuzemskou nabídku.

Česká gastronomie se tak stává odrazem celosvětových trendů, kde se snoubí lokální hrdost na kvalitní suroviny s globální otevřeností k novým chutím a silným důrazem na ekologickou a sociální odpovědnost.