Přehled míst, které získaly nejvyšší ochranu, a jejich přínos pro české kulturní dědictví.
České kulturní dědictví se pyšní mimořádnou rozmanitostí a historickou hloubkou. Nejvyšší stupeň ochrany, status Národní kulturní památky (NKP), je udělován objektům, které přesahují regionální význam a představují klíčové svědectví o historii, kultuře, vědě nebo technice celého národa. Tento status je nejvyšším oceněním a zavazuje stát i vlastníky k maximální péči o daný objekt.
Vláda České republiky na svém zasedání dne 22. října 2025 schválila na návrh Ministerstva kultury prohlášení nového souboru nemovitých památek za Národní kulturní památky s účinností od 24. října 2025.
Nově vyhlášenými Národními kulturními památkami pro rok 2025 se staly:
- Jezuitská kolej, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech
- Zámek Moravská Třebová
Tyto objekty se tak zařadily po bok Pražského hradu, Karlova mostu, hradu Karlštejna, historických center měst a dalších nejcennějších statků kulturního dědictví České republiky.
1. Jezuitská kolej a chrámová zóna v Klatovech: Fenomén barokní religiozity a vzdělanosti
Klatovský komplex, který zahrnuje jezuitskou kolej, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, katakomby a budovu latinské školy, představuje výjimečný a ucelený soubor barokní architektury, který zásadně ovlivnil duchovní i vzdělanostní život v západních Čechách.
Historický a kulturní význam
- Příklad jezuitské misie a architektury: Jezuité přišli do Klatov v rámci rekatolizace v 17. století a vybudovali zde rozsáhlý areál, který sloužil jako centrum jejich činnosti. Chrám sv. Ignáce (postavený v letech 1656–1671) je vynikajícím příkladem raně barokní sakrální stavby v Čechách.
- Vzdělanostní ohnisko: Latinská škola byla klíčovou institucí pro vzdělávání šlechty i měšťanstva. Existence koleje, školy a kostela v těsné blízkosti symbolizuje pevné sepětí vzdělání a víry v raném novověku.
- Klatovské katakomby – unikátní památka pohřbívání: Jedinečnost komplexu podtrhují klatovské katakomby pod kostelem. Původně pohřebiště jezuitů a významných mecenášů se proslavilo unikátním způsobem uchování těl díky důmyslnému ventilačnímu systému. Tyto mumifikované ostatky představují cenný zdroj pro studium barokní kultury, zdravotního stavu populace a pohřebních zvyklostí.
Prohlášení za NKP je uznáním nejen architektonické kvality a historické celistvosti areálu, ale i jeho významu jako centra jezuitského řádu, které ovlivňovalo region po staletí. Komplex je živým dokladem období Baroka, které je pro české dějiny klíčové.
2. Zámek Moravská Třebová: Renesanční klenot na moravsko-českém pomezí
Zámek Moravská Třebová je považován za jeden z nejvýznamnějších renesančních objektů v České republice a je často označován za perlu moravské renesance. Jeho historie a architektonický vývoj z něj činí mimořádně cennou památku.
Historický a umělecký význam
- Renesanční přestavba: Zámek vznikl přestavbou původního gotického hradu ve 14. století. Jeho zlatý věk nastal s příchodem rodů Boskoviců a Žerotínů na přelomu 15. a 16. století, kteří jej přetvořili v reprezentativní renesanční sídlo, inspirované italskou renesancí.
- Unikátní architektonické prvky: Stavba si zachovala řadu původních renesančních prvků, zejména honosný kamenný portál s arkádovým nádvořím (tzv. Křídlo Boskoviců). Její architektura ukazuje na rané pronikání renesančních myšlenek do českých zemí, což ji odlišuje od pozdějších, více manýristických staveb.
- Dlouhá historie a stavební vývoj: Zámek prodělal několik přestaveb, včetně barokní úpravy a pozdějšího požáru a rekonstrukce. Přesto dokáže podat svědectví o proměnách šlechtického sídla od středověku až po novověk. Jeho hodnota spočívá v autentickém dochování stavebních fází a uměleckých detailů, které představují špičku své doby.
Status NKP upevňuje postavení Moravské Třebové jako klíčového místa pro studium české (moravské) renesance a zajišťuje mu prioritní přístup k finančním prostředkům na náročnou památkovou péči.
Význam prohlášení za Národní kulturní památku
Prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku (NKP) je aktem, který má dalekosáhlé důsledky a přináší řadu benefitů i závazků:
1. Zvýšená Ochrana a Priorita Péče
Status NKP představuje nejvyšší právní ochranu podle zákona o státní památkové péči. Tato památka se stává součástí národního kulturního bohatství a její ochrana a udržování je ve veřejném zájmu. Národní kulturní památky mají prioritní postavení při rozdělování státních finančních prostředků na obnovu a restaurování.
2. Mezinárodní Prestiž a Turismus
Zařazení mezi NKP zvyšuje prestiž místa jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Usnadňuje případné budoucí zařazení na Seznam světového dědictví UNESCO a přispívá k rozvoji kulturního turismu, což má pozitivní ekonomický dopad na region.
3. Závazek K Vědeckému Poznání
Objekty s tímto statutem jsou centrem zájmu badatelů, historiků a památkářů. Prohlášení podněcuje hlubší vědecký výzkum jejich historie, architektury a uměleckého obsahu. V případě Klatov jde například o komplexní průzkum katakomb a jezuitské koleje.
4. Důkaz Státní Identity
Národní kulturní památky jsou materiálním dokladem české státnosti, identity a klíčových historických událostí. Jak barokní jezuitský komplex, tak renesanční zámek ukazují na propojování domácích tradic s evropskými kulturními proudy a dokumentují historický vývoj českých zemí.
Nové Národní kulturní památky pro rok 2025, klatovský jezuitský komplex a zámek Moravská Třebová, představují skvělý výběr, který obohacuje stávající seznam o unikátní doklady barokní religiozity a rané renesance.
Jejich prohlášení je nejen formálním aktem, ale především závazkem České republiky vůči budoucím generacím, že tyto historické a umělecké klenoty budou zachovány v té nejvyšší možné kvalitě. Přispívají k mozaice kulturního dědictví, které vypovídá o tisícileté historii českých zemí. Veřejnost tak získává další pádné důvody k návštěvě a objevování bohatství, které leží mimo hlavní turistické trasy.
