Názvy stanic pražského metra jsou mnohem víc než jen orientační body. Nesou v sobě otisky politických ideologií, historických událostí a snahy o návrat k původní, geograficky relevantní místopisné tradici. Změny názvů, k nimž došlo především po roce 1989, představují jeden z nejviditelnějších symbolů vypořádání se s komunistickou minulostí a snahy o depolitizaci veřejného prostoru.


Éra politických názvů: Počátky pražského metra

Pražské metro bylo budováno za éry socialistického Československa a jeho názvosloví bylo silně ovlivněno vládnoucí komunistickou stranou. Mnoho stanic na trasách C a B, zprovozněných v letech 1974 a 1985, dostalo jména, která měla oslavovat ideologii, prominentní komunistické osobnosti nebo symboly spojenectví se Sovětským svazem.

Tyto názvy často opouštěly tradiční místní pojmenování ve prospěch politických hesel. Příkladem jsou:

  • Leninova (dnes Dejvická)
  • Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice)
  • Švermova (dnes Jinonice)
  • Primátora Vacka (dnes Roztyly) – pojmenovaná po komunistickém primátorovi Václavu Vackovi.
  • Kosmonautů (dnes Háje) – odkaz na sovětskou kosmonautiku a družbu.
  • Dukelská (dnes Nové Butovice) – odkaz na karpatsko-dukelskou operaci.
  • Mládežnická (dnes Pankrác) – připomínka podílu Socialistického svazu mládeže na výstavbě.

Moskevská / Anděl: Symbol „bratrské“ družby

Stanice Moskevská (dnes Anděl) na lince B, otevřená v roce 1985, je jedním z nejvýraznějších příkladů. Její název a architektonické řešení měly explicitně symbolizovat československo-sovětské přátelství a spolupráci:

  • Původní Název: Moskevská.
  • Projekt: Byla navržena sovětským podnikem Metrogiprotrans Moskva a na její stavbě se podílel sovětský inženýr Lev Nikolajevič Popov.
  • Design: Interiér se vyznačuje honosnějším, až chrámovým pojetím s obklady z mramoru a velkou mozaikou ve vestibulu (směr Na Knížecí) symbolizující revoluční tradice Moskvy, ačkoli její charakter byl narušen pozdějšími vestavbami. Celý design evokuje estetiku moskevského metra.
  • Výměna: V rámci tzv. družby měst postavili čeští inženýři Metrostavu v Moskvě stanici Пражская (Pražskaja), která si svůj název ponechala dodnes.

Změna názvu: K přejmenování na Anděl došlo 22. února 1990. Nový název odkazuje k místnímu, historickému pojmenování křižovatky, které pochází od nárožního domu U Zlatého anděla, jehož fasádu zdobila freska anděla. Tato změna byla jasným gestem odmítnutí ideologického nátlaku a návratu k místní místopisné identitě.


Gottwaldova / Vyšehrad: Odkaz na totalitního prezidenta

Stanice Gottwaldova (dnes Vyšehrad) na lince C, zprovozněná v roce 1974 jako součást prvního úseku pražského metra, nese jméno po prvním komunistickém prezidentovi Klementu Gottwaldovi:

  • Původní Název: Gottwaldova.
  • Kontext: Jméno nebylo vybráno náhodně. Stanice se nachází na Nuselském mostě, který v té době nesl název Most Klementa Gottwalda a byl jedním ze symbolů moderní socialistické Prahy. Pojmenování po Gottwaldovi bylo součástí celostátní strategie budování kultu osobnosti.
  • Architektura: Je to atypická, povrchová stanice s bočními nástupišti, umístěná v konstrukci mostu a pod severojižní magistrálou.
  • Původní Plány: Zajímavostí je, že úsek, na kterém se stanice nachází, byl původně projektován pro podpovrchovou tramvaj, což se odrazilo v její mělké poloze. Změna na plnohodnotné metro byla nařízena ze Sovětského svazu.

Změna názvu: K přejmenování na Vyšehrad došlo, podobně jako u Moskevské, v roce 1990. Jméno bylo zvoleno jako neutrální, geografický a historický odkaz na nedalekou významnou národní kulturní památku, čímž se eliminoval zjevný ideologický kontext.


Změny po roce 1989: Depolitizace a návrat k tradici

Velká vlna přejmenování nastala krátce po Sametové revoluci, zejména v roce 1990. Hlavním důvodem byla snaha o odstranění zátěže komunistické ideologie z veřejného prostoru. Bylo přejmenováno celkem 13 stanic.

Tyto změny byly motivovány:

  1. Odstraněním ideologických jmen: Výměna názvů spojených s komunistickými osobnostmi (Lenin, Šverma, Gottwald) nebo ideologickými pojmy (Družba, Budovatelů).
  2. Návratem k místopisu: Nahrazení ideologických jmen jmény odkazujícími na místní čtvrti, ulice, nebo historické názvy míst, například:
    • Leninova → Dejvická
    • Gottwaldova → Vyšehrad
    • Moskevská → Anděl
    • Dukelská → Nové Butovice
    • Kosmonautů → Háje
    • Švermova → Jinonice

Aktuální snahy a budoucí výzvy

Přestože největší vlna politicky motivovaných změn proběhla na počátku 90. let, debata o názvech stanic metra je stále živá. V současné době se diskuse točí spíše kolem geografické přesnosti a obchodních zájmů:

  • Geografická přesnost: Občas se objevují návrhy na přejmenování stanic, jejichž název je geograficky zavádějící (např. Hradčanská by mohla být Bruska, Malostranská Klárov) nebo neodpovídá názvu ulice.
  • Komerční tlak: V poslední době se objevily kontroverze kolem snahy o přejmenování stanice Českomoravská na název spojený s blízkou arénou (Arena Libeň nebo Arena – Praha). Tyto návrhy vyvolaly jak podporu (větší orientační hodnota), tak odpor (komercionalizace veřejného prostoru a zánik historické paměti).

Příběh názvů stanic pražského metra je tak barvitou ilustrací toho, jak se do zdánlivě neutrálního označení promítají politické systémy, historické změny a hodnoty společnosti. Každé přejmenování je malým, avšak důležitým krokem v utváření kolektivní paměti města.