Volby, základní pilíř demokracie, se stávají stále častěji terčem sofistikovaných dezinformačních kampaní. Zatímco tradiční hoaxy a pomluvy jsou stále v oběhu, rapidní rozvoj technologií, zejména umělé inteligence (AI), přináší tvůrcům falešných zpráv nové a mnohem účinnější metody a techniky. Tyto moderní nástroje zásadně mění dynamiku šíření dezinformací, ztěžují jejich odhalování a představují vážnou hrozbu pro integritu voleb a důvěru v demokratické instituce.

1. Umělá inteligence (AI) a Deepfakes: Hrozba pro důvěryhodnost

Největší revoluci v tvorbě falešných zpráv přináší AI a s ní spojená technologie deepfake. Jedná se o syntetická média (videa, zvukové nahrávky, fotografie) vytvořená pomocí strojového učení, která jsou téměř k nerozeznání od skutečných.

• Deepfake audio a video: Tvůrci dokáží vygenerovat vysoce realistické nahrávky, kde politici říkají nebo dělají věci, které se nikdy nestaly. Volební deepfaky se často zaměřují na rychlé a emocionálně nabité sdělení, které má za cíl zmást voliče, rozdělit publikum nebo dehonestovat kandidáty. Hlasové deepfakes jsou v současnosti tak pokročilé, že je jen obtížně dokáží rozpoznat nejen lidé, ale i bezpečnostní systémy.
• Využití v kampani: Deepfakes mohou být použity k šíření falešných slibů, smyšlených skandálů nebo k vyvolání pocitu, že se politik chová neautenticky nebo porušuje zákon. Jejich hlavní síla spočívá v okamžitém vizuálním nebo zvukovém šoku, který je schopen rychle se šířit na sociálních sítích.

2. Personalizovaná manipulace a mikrocílení

Dezinformační kampaně se přesouvají od plošného šíření k vysoce cíleným zprávám, které jsou přizpůsobeny konkrétním demografickým skupinám nebo dokonce jednotlivým voličům.

• Využití dat o voličích: Na základě online dostupných osobních dat, historie vyhledávání, interakcí na sociálních sítích a politických preferencí (např. při tzv. mikrocílení) jsou vytvářeny zprávy, které přesně rezonují s předsudky, obavami a zájmy cílové skupiny.
• Polarizace a „Doppelgänger“ weby: Nové techniky využívají personalizované zprávy k prohlubování existujících polarizačních linií ve společnosti. Šíří se také prostřednictvím klonovaných, tzv. „Doppelgänger“ webových stránek, které vizuálně napodobují legitimní zpravodajská média, aby získaly důvěru a šířily falešný obsah pod rouškou důvěryhodnosti.
• AI v šíření: Algoritmy AI jsou využívány k automatizaci a optimalizaci šíření těchto cílených zpráv tak, aby dosáhly maximálního účinku v kritických fázích před volbami.

3. Automatizovaný a masivní obsah

S generativní AI se dramaticky snížila náročnost na tvorbu textového a vizuálního obsahu pro dezinformační kampaně.

• AI Chatboty jako zdroje lží: Výzkumy ukázaly, že AI chatboty, pokud jsou dotázány na volební otázky, mohou generovat faktické chyby, smyšlené skandály a dokonce doporučovat extremistické kanály. Tyto nástroje, ačkoliv samy nejsou primárně dezinformátory, se stávají snadným a masivním zdrojem nepravdivých informací pro voliče.
• Kvantita namísto kvality: U volebních deepfaků a AI generovaného obsahu jde často o kvantitu. Cílem je zahltit informační prostor, vyvolat chaos a nedůvěru v jakékoli informace. Autoři sází na to, že k ovlivnění výsledků voleb stačí přesvědčit jen malé procento voličů.
• Nárůst zahraničního vměšování (FIMI/DIMI): Nové techniky usnadňují i zahraničním aktérům (např. Rusku) zasahovat do volebních procesů v cizích zemích. Jde o tzv. FIMI (Foreign Information Manipulation and Interference – Zahraniční manipulace s informacemi a vměšování) nebo DIMI (Domestic Information Manipulation and Interference – Domácí manipulace s informacemi a vměšování), které využívají digitální prostředí jako „kolbiště“.

4. Techniky k obcházení detekce a opatření

Tvůrci dezinformací se neustále přizpůsobují novým opatřením a vyvíjejí metody, jak se vyhnout detekci a moderování obsahu.

• Obcházení opatření sociálních sítí: Deepfake tvůrci dokáží obcházet bezpečnostní opatření téměř okamžitě po jejich zavedení. Neustálé inovace v technikách generování obsahu ztěžují platformám a ověřovatelům faktů udržet krok.
• Šíření přes okrajové platformy: Dezinformační kampaně se často přesouvají z hlavních sociálních sítí (které podléhají regulaci, např. Nařízení o digitálních službách – DSA) na menší, méně moderované a okrajové platformy, jako jsou šifrované chatovací aplikace (např. Telegram), kde je obsah obtížněji dohledatelný a ověřitelný.

Doporučení: Jak se bránit?

V boji proti moderním dezinformacím je klíčová kombinace opatření na straně institucí i jednotlivých voličů:

1. Mediální a digitální gramotnost: Zvyšování vzdělávání ve všech věkových kategoriích je zásadní pro vytvoření „mentálních protilátek“ proti manipulaci.
2. Kritické myšlení a ověřování: Neustálé ověřování zdrojů, kontrola, zda zpráva nebo video pochází i z jiných, důvěryhodných zdrojů, a pozornost věnovaná varovným signálům (např. špatná synchronizace obrazu a zvuku u videí, neznámý autor, necharakteristické výroky).
3. Podpora nezávislé žurnalistiky: Finanční a politická podpora kvalitní žurnalistiky a platforem pro ověřování faktů (fact-checking).
4. Krizová komunikace: Rychlá a transparentní reakce politických subjektů na dezinformace, včetně okamžité krizové komunikace vůči veřejnosti.
5. Regulace platformy: Využití regulací jako je DSA, které sociálním sítím ukládají povinnost potlačovat pokusy o volební manipulace a usilovat o rovnováhu mezi bezpečnými a inovativními mediálními platformami.

Technologie deepfake znamená, že věřit vlastním očím přestává být spolehlivou metodou. Zachování demokratické integrity v době digitálního kolbiště vyžaduje aktivní angažovanost každého voliče.